Indonesia Kratom

Kratom je najemno rozemletý prášek z listů exotického stromu s latinským názvem Mitragyna speciosa, který je blízkým příbuzným kávovníku. Tento mohutný strom dorůstá do výšky až 30 metrů a hojně se vyskytuje v teplých oblastech jihovýchodní Asie, jako jsou Malajsie, Thajsko, Indonésie, Vietnam nebo Papua nová Guinea. Přestože se vždy jedná o ten samý druh rostliny, v závislosti na místě jejího výskytu se výrazně liší poměr alkaloidů obsažených v jejích listech.

Samotná historie Kratomu sahá několik tisíc let zpět, kdy ho od nepaměti využívali zejména rolníci jako stimulující prostředek, který jim usnadňoval jejich těžkou práci. Využíván byl ale také v rámci tradiční asijské medicíny jako velice účinné přírodní sedativum. Do širšího povědomí zbytku světa se však kratom dostal až ve chvíli, kdy ho na počátku 19. století objevil a detailně popsal botanik Pieter Wilem Korthas. Od té doby se Kratom těší stále větší oblibě. Ne všude je ale kratom legální, ba naopak. V mnoha státech byl postupem času zakázán včetně Thajska a většiny zemí kde je tento tropický strom původním druhem. Téměř všechen kratom, se kterým se setkáte na trhu, proto pochází téměř výhradně z indonéského ostrova Borneo, kde je povolen jeho export.

Divoce rostoucí stromy kratomu dosahují výšky několika desítek metrů a obsahují také velké množství účinných látek, kterými je široké spektrum alkaloidů, zejména pak mitragynin a 7-hydroxymitragynin. Kratom určený pro export se však v naprosté většině vyrábí z listů mladých sadových stromků, které nemají tak vysoký obsah těchto alkaloidů. Existuje sice skupina farmářů, kteří se specializují na výrobu kratomu pouze z dospělých starých stromů, ale tento produkt je na trhu prakticky nedostupný. Kvalita Kratomu se napříč trhem velice liší jak obsahem účinných látek, tak nežádoucích příměsí. Při dovozu kratomu z Indonésie je proto velice důležité získávat produkt přímo od farmářů, kde je možný dohled nad jeho výrobou a zpracováním. 

Účinné látky se v rostlině začínají vytvářet když jsou asi čtyři měsíce staré, ale sklizeň listů farmáři provádějí až ve věku nejméně jednoho roku. Příliš mladé stromky by totiž nemusely dobře snášet přílišnou ztrátu listů, kterou sklizeň nezbytně provází. Ideální obsah alkaloidů se však v listech vytváří až po druhé sklizni, rostlina je totiž do listů vylučuje jako svůj obranný mechanismus. Po sklizni listů je však ke konečnému produktu ještě daleká cesta. Listy se následně usuší, fermentují a drtí na různě jemný prášek. Kratom by také měl být správně ošetřen před uvedením na trh ultrafialovým světlem, aby došlo k likvidaci nežádoucích organismů a plísní.

Dále čtěte: